Jazykové kurzy na Maltě – ESE School

Ahoj všichni!
Tentokrát to bude trochu více kecací článek než obvykle, ale o fotky nepřijdete. Ty se objeví v článku následujícím. Dnes bych se ráda zaměřila na kurzy angličtiny na Maltě, které jsem v červenci dva týdny navštěvovala. Malta bývala součástí Commonwealthu a angličtina je zde spolu s maltštinou úředním jazykem. Není proto divu, že je zde několik možná i desítek jazykových škol a přes prázdniny se počet obyvatel tohoto malého ostrova ztrojnásobí. Já osobně jsem navštěvovala ESE School (European school of English), pod kterou spadá hned několik škol na ostrově. Chodila jsem do školy Paceville v St. Julian’s. Předem upozorňuji, že mé zkušenosti jsou spíše negativní, takže pokud hledáte pozitivní recenzi, tak vás tentokrát zklamu.

První zádrhel nastal hned druhý den po příletu, kdy jsme s mamkou zjistily, že škola, kterou mám navštěvovat – Naxxar - je od rezidence kde jsme bydlely, vzdálena asi 15 minut autem, přičemž v e-mailu nám tvrdili, že škola se nachází 10 minut pěšky od rezidence. Poté jsme zašly co centrální školy – Paceville – která byla od rezidence asi necelý kilometr. Tam nikdo nevěděl, co s námi, posílali nás z jedné kanceláře do druhé, až nakonec souhlasili, že mohu chodit do Paceville, což považuji za jednu z mála pozitivních věcí, co se školy týče. Další problém nastal, když jsem měla jít psát rozřazovací testy. Nikdo mi nedal žádné informace, kde a kdy se testy píší. Nezbylo mi tedy, než se na všechno vyptávat, lítala jsem po škole jako blázen, jelikož mi každý tvrdil něco úplně jiného (to se mi dělo po celý zbytek pobytu, ať jsem se dotazovala na cokoliv).

          Nějakým zázrakem jsem se dostala včas do správné třídy ve správném patře. Dostali jsme testy, aniž by nám někdo řekl, jak dlouho na test máme. Najednou se testy vybírali a až poté nám bylo řečeno, že na test bylo 30 minut. Později jsem se ptala kamarádky, která test dělala doma online a ta měla na stejný počet otázek 60 minut…Potom se odneslo 15 testů na vyhodnocení a o chvíli později se jich vrátilo 14, z toho jeden nepatřil nikomu u nás ve třídě. Tomu se říká organizovanost… Samozřejmě jsem to byla já a ještě jeden kluk, komu testy chyběly, takže jsme museli počkat. Když jsme čekali asi hodinu, řekl učitel, který s námi byl ve třídě, že se jde podívat, kde to vázne. Po chvíli se vrátil se dvěma testy a řekl, že na nás zapomněli. Takže kdyby tam nezašel, seděla bych tam s tím klukem asi do teď. Celkově přístup lektorů ve škole mi připadal dost neosobní, studenty brali jako „stádo ovcí“, vždycky vás někam nahnali nebo strčili zrovna tam, kde bylo ještě volno, ať už se jednalo o třídu, míst v autobuse, testy atd.

      Co se výuky týče, nebyla to také žádná sláva. Ve třídě nás bylo 15, což se mi zdá celkem dost. Musím ale přiznat, že jsme měli výbornou učitelku, která se snažila každému vyjít vstříc, na každého si našla chvilku, aby s ním anglicky pohovořila a látku dokázala velmi dobře vysvětlit. Dostali jsme i učebnice, ve kterých bylo všechno velmi dobře popsáno a vysvětleno. Za plus považuju i to, že vám učebnice zůstane a nemusíte ji vracet. V té mojí je ale látka jednoduchá, všechno už dávno umím, a tak pro mě učebnice nemá moc význam. Nicméně ji třeba využije mladší ségra. Tam ale to pozitivní končí. Ze všeho nejdřív mě zarazila doba výuky – 1,5 hodiny, potom 30 minut přestávka a potom zase 1,5 hodiny. Já osobně s tím neměla problém, ale na některých lidech bylo vidět, že je to na ně prostě moc dlouho, na konci se hodiny už se jen bavili s ostatníma, nebo si hráli na mobilech. A to byla další věc – mobily. O hodině je člověk může klidně mít na stole, psát SMSky, hrát hry, odskočit si zavolat… a nikdo vám nic neřekne. Dokážete si asi sami představit, jak taková „výuka“ musí vypadat. Co se týká obsahu výuky, bylo to na mě moc „easy“. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se psaly testy (popsáno výše), jsem byla zařazena do skupiny A2. Zde jsme probírali frázová slovesa, vyjádření množství, nebo přímou a nepřímou řeč. Chtěla jsem tedy přestoupit do B1, ale dozvěděla jsem se, že tam probírají podmínkové věty. Takže prašť jako uhoď…

        Odpoledne už výuka neprobíhala a člověk měl možnost zaregistrovat se na různé aktivity tipu návštěva hlavního města, pool party, kino, plavba lodí atd. Osobně to považuju za dobrý nápad, program byl dobře vymyšlený a navíc všechny aktivity jsou v ceně kurzu.

         Na závěr bych to shrnula asi tak, že kurzy a hlavně přístup lidí ve škole mě spíše zklamaly, nenaučila jsem se zhola nic, ale aspoň jsem se podívala na zajímavé místo a musím říci, že samotná Malta se mi moc líbila.